Stanovisko k použití autologních kmenových buněk určených k aplikaci do kloubu nebo do jeho okolí

Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) se v souladu s platnou legislativou (zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech“) a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)  č. 1394/2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení o LPMT“) a na základě dokumentu „Reflection paper on classification of advanced therapy medicinal products“ vydaného dne 8. 6. 2015 (dále jen „Reflection Paper“), zveřejněného na webových stránkách EMA (překlad tohoto dokumentu je rovněž k dispozici na webových stránkách SÚKL) vydává stanovisko k produktům s obsahem kmenových buněk, získaných z autologní kostní dřeně nebo z podkožní tukové tkáně (z lipoaspirátu) k aplikaci do kloubu nebo do okolí kloubu při léčbě onemocnění kloubů (artrózy, osteoartritidy, defektů chrupavky a dalších) následovně:

Autologní kmenové buňky z kostní dřeně nebo z podkožní tukové tkáně (z lipoaspirátu) použité k aplikaci do kloubu nebo do okolí kloubu při léčbě onemocnění kloubů (artrózy, osteoartritidy, defektů chrupavky a dalších) splňují definici léčivého přípravku pro moderní terapii (dále jen „LPMT“) – tkáňového inženýrství podle článku 2, odstavce 1, písm. b) nařízení pro LPMT:

„Přípravkem tkáňového inženýrství“ se rozumí přípravek, který obsahuje upravené buňky nebo tkáně nebo se z nich skládá a je prezentován jako přípravek, mající vlastnosti, jež slouží k obnově, opravě nebo nahrazení lidských tkání nebo je za tímto účelem u lidí používán nebo je jim podáván. Přičemž upravenými buňkami se podle článku 2, odstavce 1, písm. c) nařízení pro LPMT rozumí:

• buňky nebo tkáně, které splňují alespoň jednu z těchto podmínek:
• buňky nebo tkáně byly předmětem podstatné manipulace, v jejímž důsledku bylo dosaženo biologických vlastností, fyziologických funkcí nebo strukturálních vlastností podstatných pro zamýšlenou regeneraci, opravu nebo výměnu. Za podstatné manipulace nejsou považovány zejména manipulace uvedené v příloze I,
• buňky nebo tkáně nejsou určeny k použití ke stejné základní funkci nebo funkcím u příjemce shodným se základní funkcí nebo funkcemi u dárce.

V případě autologních kmenových buněk z kostní dřeně použité k aplikaci do kloubu nebo do okolí kloubu při léčbě onemocnění kloubů je splněna druhá podmínka – tyto buňky nejsou použity ke stejné základní funkci. V Reflection Paper se uvádí: „V případě, že nedochází k zásadní manipulaci buněk nebo tkání, vychází klasifikace ze základní funkce buněk/tkání. Takovéto buňky či tkáně, které byly podrobeny nezásadní manipulaci a používají se pro tutéž základní funkci, se nepovažují za LPMT. Stejná základní funkce buněčné populace znamená, že buňky se po vyjmutí z jejich přirozeného prostředí v lidském organismu použijí pro zachování původních funkcí ve stejném anatomickém nebo histologickém prostředí. Mezi příklady z této kategorie patří buňky kostní dřeně či buňky periferní krve používané pro hematopoetickou nebo imunitní rekonstituci. Jiná klinická použití buněk kostní dřeně by se považovala za LPMT, pokud by u buněk nebylo možno prokázat tytéž základní funkce a totéž anatomické/histologické prostředí u dárce i v místě (tkáni) aplikace.“

Jedná se tedy o buňky upravené ve smyslu článku 2, odstavce 1, písm. c ) nařízení pro LPMT.

V případě autologních kmenových buněk z podkožní tukové tkáně (z lipoaspirátu) použité k aplikaci do kloubu nebo do okolí kloubu při léčbě onemocnění kloubů je rovněž splněna druhá podmínka – tyto buňky nejsou použity ke stejné základní funkci. V Reflection Paper se uvádí: „Stejná základní funkce buněčné populace znamená, že buňky se po vyjmutí z jejich přirozeného prostředí v lidském organismu použijí pro zachování původních funkcí ve stejném anatomickém nebo histologickém prostředí.“  Toto odpovídá aplikaci buněk z lipoaspirátu do jiné anatomické nebo histologické lokalizace (např. lipoaspirát z podkoží břicha do pojivové tkáně v okolí kloubu).

Pokud je použito k získání těchto buněk enzymatické digesce tkáně, toto je navíc považováno za podstatnou manipulaci (viz Reflection Paper sekce 2.2.4., kapitola zásadní manipulace). 

Vzhledem k tomu, že LPMT podléhají stejné regulaci jako jiné léčivé přípravky, je nutné, aby LPMT  vznikaly a byly používány pouze v souladu s požadavky zákona o léčivech a to následovně:

• v případě, že se jedná o registrovaný humánní léčivý přípravek (viz § 8, odst. 1 zákona o léčivech); LPMT jsou léčivými přípravky s povinnou centralizovanou registrací, hodnocení zajišťuje EMA ve spolupráci se zástupci jednotlivých zemí a vlastní registraci uděluje Evropská komise.
• v případě, že se jedná o neregistrovaný LPMT používaný v rámci nemocniční výjimky (viz § 49a zákona o léčivech); žádost o nemocniční výjimku se při splnění podmínek ve výše uvedeném právním předpisu předkládá Ústavu
• v případě, že se jedná o neregistrovaný LPMT jehož výrobce je držitelem povolení k výrobě dané lékové formy v rozsahu odpovídajícím povolení k výrobě hodnocených léčivých přípravků vydaným Ústavem za splnění podmínek uvedených v § 8, odst. 3 zákona o léčivech); jedná se o použití LP na zodpovědnost zdravotnického zařízení, ošetřující lékař je povinen v případě předepsání neregistrovaného LP tuto skutečnost vyznačit na lékařském předpisu a předepsání či použití neregistrovaného léčivého přípravku neprodleně oznámit Ústavu (Hlášení o použití neregistrovaného léčivého přípravku)
• v případě, že se jedná o použití neregistrovaného LPMT v rámci specifického léčebného programu, který schválilo Ministerstvo zdravotnictví (viz § 49a zákona o léčivech); žádost o specifický léčebný program se předkládá MZ ke schválení a současně Ústavu k vydání stanoviska; více informací na stránce Specifické léčebné programy
• v případě, že se jedná o použití LPMT v rámci klinického hodnocení humánního léčivého přípravku (viz § 51 – 59 zákona o léčivech); žádost o klinické hodnocení LPMT se předkládá k povolení Ústavu a k vydání souhlasného stanoviska Etické komisi, více informací na stránkách Ústavu

Pro získávání těchto buněk jsou využívány i automatizované separátory. Ústav upozorňuje, že tyto separátory jsou zdravotnické prostředky, které musí být schváleny k použití v ČR. Samotné schválení zdravotnického prostředku však nestačí – pokud jsou buňky získané separátorem klasifikovány jako léčivý přípravek, uplatní se na ně rovněž pravidla pro léčivé přípravky uvedená výše.

Ústav upozorňuje, že v souladu s § 7 odst. 2 a § 8 odst. 8 zákona o léčivech musí veškeré činnosti spočívající v zacházení s léčivy provádět jen osoby oprávněné k dané činnosti na základě tohoto zákona a zacházet s léčivými přípravky jinak než v souladu se zákonem o léčivech je zakázáno. Porušení těchto povinností zakládá správní delikt podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona o léčivech, za který je možno v souladu s ustanovením § 107 odst. 1 písm. e) zákona o léčivech uložit pokutu až do výše 20 000 000,- Kč.

Ústav dále upozorňuje, že v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákone č. 468/199 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“) předmětem reklamy může být pouze humánní léčivý přípravek registrovaný podle zvláštního právního předpisu tj. podle zákona o léčivech.  Porušení tohoto ustanovení zakládá správní delikt podle ustanovení § 8a odst. 2 písm. d) zákona o regulaci reklamy – pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu v postavení zadavatele reklamy a podle ustanovení § 8a odst. 3 písm. d) zákona o regulaci reklamy – pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu v postavení zpracovatele reklamy. Za spáchání těchto správních deliktů lze v souladu s ustanoveními § 8a odst. 6 písm. b) a § 8a odst. 7 písm. b) zákona o regulaci reklamy uložit pokutu až do výše 2 000 000,- Kč.

Dále porušení výše uvedeného ustanovení zákona o regulaci reklamy zakládá také přestupek podle § 8 odst. 2 písm. b) zákona o regulaci reklamy – pro fyzickou osobu v postavení zadavatele reklamy a podle ustanovení § 8 odst. 3 písm. d) zákona o regulaci reklamy – pro fyzickou osobu v postavení zpracovatele reklamy, za který je možno v souladu s § 8 odst. 5 písm. c) zákona o regulaci reklamy uložit pokutu až do výše 2 000 000,- Kč.

---

Historie aktualizace

30. 9. 2015 – Aktualizace stanoviska v souvislosti s novelizovaným zněním zákona o regulaci reklamy účinným od 17. 8. 2015 byly upraveny poslední dva odstavce.