Přejít na hlavní obsah

Žádost o informace ze dne 15. 6. 2026

Zveřejněno: 16. 11. 2026
|
Oddělení právních činností

Ústav obdržel žádost o informaci týkající se systému hlášení a řešení závad v jakosti a farmakovigilance v rámci léčivých přípravků a přenositelnost pro oblast kojenecké výživy.

Ústav žádosti vyhověl a poskytl žadateli následující informace:

Ad 1.1

Dle ustanovení § 33 odst. 3 písm. i) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech“) je povinností držitele rozhodnutí o registraci neprodleně oznámit Ústavu podezření z výskytu závady v jakosti léčivého přípravku.

Dle ustanovení § 23 odst. 1 písm. c) zákona o léčivech je povinností provozovatele neprodleně oznámit Ústavu, podezření z výskytu závady v jakosti léčiva nebo pomocné látky, které vedou ke stažení léčiva nebo pomocné látky z oběhu.

Provozovatelem se dle ustanovení § 6 zákona o léčivech rozumí zejména výrobce, distributor, poskytovatel zdravotních služeb nebo prodejce vyhrazených léčiv.

Ad 1.2

V případě potvrzené závady v jakosti Ústav aktivně informuje poskytovatele zdravotních služeb, lékárny a distributory o přijatém opatření prostřednictvím datového rozhraní. Současně zveřejňuje informace o závadě v jakosti na webových stránkách Ústavu.

Informace o závadách v jakosti jsou standardně zveřejňovány poté, co byla závada v jakosti potvrzena, a to neprodleně.

Ad 1.3

Stahování léčivého přípravku z trhu je dle české legislativy opatřením držitele rozhodnutí o registraci, případně jiným subjektem zodpovědným za léčivo (držitel povolení k souběžnému dovozu, předkladatel specifického léčebného programu). Ústav toto opatření dozoruje, případně koriguje.

Stahování léčivého přípravku z trhu je realizováno ve třech úrovních, které jsou stanovovány nejen s ohledem na závažnost závady v jakosti, ale i s ohledem na to, kam až byl léčivý přípravek distribuován.

Ke stahování z úrovně distributorů je přistupováno pouze v případě, že se léčivo se závadou v jakosti nedostalo distribučním řetězcem dále než k distributorům. Takovéto stahování zpravidla není zveřejněno na webových stránkách Ústavu.

V případě, že léčivo se závadou v jakosti bylo distribuováno až do lékáren a zdravotnických zařízení a v případě nezávažných závad v jakosti i vydáno pacientům, přistupuje držitel rozhodnutí o registraci ke stahování až z úrovně zdravotnických zařízení. V tomto případě je na webových stránkách Ústavu zveřejněno Sdělení o stahování léčiva se závadou v jakosti a prostřednictvím datového rozhraní je tato informace dále zaslána do lékáren a distributorům.

V případě závažných závad v jakosti léčiva, které bylo distribuováno do lékáren a dále vydáno pacientům, přistupuje držitel ke stahování až z úrovně pacientů. V tomto případě je na webových stránkách Ústavu společně se Sdělením o stahování zveřejněn i Metodický postup pro distributory, lékárny a zdravotnická zařízení, Protokol o výměně léčivého přípravku a Otázky a odpovědi pro pacienty. I tato informace je prostřednictvím datového rozhraní dále zaslána do lékáren a distributorům.

Třída závady léčiva je posuzována v souladu s dokumentem Evropské agentury pro léčivé přípravky a Evropské komise Compilation of Union Procedures on Inspections and Exchange of Information, v platném znění. Do třídy I jsou zařazeny závady v jakosti, které mohou vážně ohrozit zdraví či život pacienta. Řadí se sem například mikrobiální kontaminace sterilních injekčních a očních přípravků, chemická kontaminace léčiva se závažnými následky, chybně označená léčiva, kdy nesouhlasí název a obsah apod. Do třídy II spadají takové závady v jakosti, které mohou způsobit onemocnění, nebo vést k chybnému způsobu léčby, ale nespadají do třídy I. Obvykle jsou sem řazeny výsledky mimo limit specifikace či mikrobiální znečištění nesterilních léčivých přípravků. Do třídy III jsou zařazeny nezávažné závady v jakosti, jako například textové závady, chybějící kód SÚKL či vada uzávěru.

Ad 1.4

Podezření na závadu v jakosti léčivého přípravku je potřeba nejprve prošetřit a poté je možné přijmout opatření vůči trhu. Informace o potvrzené závadě v jakosti léčivého přípravku je prostřednictvím datového rozhraní a na webových stránkách Ústavu zveřejněna neprodleně. V případě potvrzení závady v jakosti léčivého přípravku, která již byla prošetřena v jiném státě (EU/EEA i non-EU) a Česká republika je touto závadou dotčena, je informace rovněž zveřejněna neprodleně. V souladu s dokumentem Evropské agentury pro léčivé přípravky a Evropské komise Compilation of Union Procedures on Inspections and Exchange of Information1, v platném znění, je v případě potvrzené závažné závady v jakosti opatření přijato do 24 hodin. Maximální lhůta stanovena není.

Ad 2.1

Potraviny pro zvláštní lékařské účely (PZLU) nejsou léčivými přípravky a Ústav proto u těchto potravin nevede systém hlášení a varování při zjištění závady nebo kontaminace obdobný systému hlášení závad v jakosti léčivých přípravků a ani k tomu není zmocněn.

Obdrží-li však Ústav informaci o možné závadě v jakosti nebo kontaminaci potraviny, včetně potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo kojenecké výživy, předává tuto informaci Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která je orgánem státního dozoru v oblasti potravin.

V případě nahlášení závažné zdravotní komplikace po podání potraviny, včetně potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo kojenecké výživy, Ústav věc usnesením postupuje místně a věcně příslušné krajské hygienické stanici, zpravidla určené dle bydliště hlásitele. O postoupení věci následně informuje také Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Ad 2.2

V systému eRecept je při vystavení elektronického receptu evidována jednoznačná identifikace jak zdravotnického zařízení, tak konkrétního předepisujícího lékaře. Lékař se do systému eRecept přihlašuje buď prostřednictvím přístupových údajů vydaných Ústavem, nebo prostřednictvím Identity občana. V obou případech ale musí být veden v systému Externích identit, v němž má zároveň přiřazeny i veškeré role, které v systému eRecept využívá.

Z hlediska technického nastavení systému eRecept lze od roku 2020 využít také funkci tzv. důležité poznámky. Ke konkrétnímu hromadně vyráběnému léčivému přípravku (HVLP) může Ústav stanovit jednu nebo více důležitých informací (poznámek). Předmětem zpráv je informace např. o změně složení léčivých přípravků.

Typy poznámek jsou:

„Edukační materiál“ (EM),

„Důležitá informace“ (DI),

„DHPC (Direct Healthcare Professional Communication)“ (DHPC),

„Omezení používání dle SmPC“ (OP).

Načtení poznámky ke konkrétnímu léčivému přípravku se provede pomocí webové služby ZjistitPoznamkyHvlp. Vlastní důležité informace (poznámky) léčivých přípravků nejsou vystavovány veřejně v číselníku.

Pro software třetích stran je vystaven nový číselník, který obsahuje informaci, zda k danému léčivému přípravku existuje platná poznámka. Tento číselník je v pravidelných intervalech aktualizován a je dostupný prostřednictvím open dat Ústavu pod následujícím odkazem:

https://opendata.sukl.cz/soubory/SODERECEPT/CEDIAKTUALNI.zip .

Každá poznámka má tyto atributy: kód HVLP, vlastní text v rozsahu nejvýše 1024 znaků, odkaz URL na výkladové PDF, typ poznámky, platnost od–do, určení cílové skupiny, tedy zda je poznámka určena pro lékaře, lékárníka, pacienta nebo jejich kombinaci, a prioritu poznámky. Ke každému kódu HVLP může být evidováno více poznámek.

Oprávnění k zobrazení důležitých informací je nastaveno podle role uživatele. Lékař může zobrazit poznámky určené pro lékaře a pacienty. Lékárník může zobrazit poznámky určené pro lékárníky a pacienty. Pacient může zobrazit pouze poznámky určené pro pacienta.

Je však třeba uvést, že vlastní zobrazení upozornění lékaři závisí na konkrétním lékařském ambulantním či nemocničním softwaru. Systém eRecept předává informaci o existenci poznámky k předepisovanému SÚKL kódu, avšak to, jakým způsobem a zda vůbec je takové upozornění zobrazeno lékaři, závisí zcela na daném softwaru.

Pokud je tedy potravina pro zvláštní lékařské účely zavedena do číselníku a má přidělen kód SÚKL, je technicky možné k ní doplnit jakékoli důležité upozornění, včetně nastavení jeho platnosti, priority a cílové skupiny. Nicméně jako je uvedeno výše, jedná se pouze o technickou možnost, Ústav k takovému úkonu nemá v legislativě zmocnění (Ústav nevede nad PZLÚ dohled z hlediska bezpečnosti), jak je dále uvedeno níže.

Ad 2.3

Potraviny pro zvláštní lékařské účely spadají do působnosti Ústavu pouze v rozsahu souvisejícím s jejich cenou a úhradou z veřejného zdravotního pojištění.

Ústav nemá zákonnou pravomoc ani odborný aparát k tomu, aby pro PZLÚ zaváděl či měnil mechanismus hlášení a varování. Tato oblast náleží do oblasti dozoru nad potravinami, tedy zejména do působnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce, případně podle povahy věci krajských hygienických stanic.

Ad 3.1

Ústav v oblasti léčivých přípravků provozuje systém hlášení závad v jakosti a systém hlášení podezření na nežádoucí účinky (v rámci farmakovigilance). Oba tyto mechanismy jsou však nastaveny pro velmi specifickou oblast léčivých přípravků a vycházejí z právní úpravy a působnosti Ústavu v této oblasti.

Ústav nedisponuje detailními informacemi o nastavení mechanismů hlášení a varování v oblasti kojenecké výživy a dalších potravin, neboť tato oblast nespadá do jeho působnosti. Ústav proto není příslušný hodnotit, zda a v jakém rozsahu by bylo možné systém hlášení závad v jakosti léčivých přípravků přenést jako vzor do oblasti potravin, ani posuzovat možné přednosti a omezení takového řešení.

Pokud jde o systém farmakovigilance, jeho smyslem je zejména vyhledávání farmakovigilančních signálů léčivých přípravků a léčivých látek, tedy podnětů pro hodnocení možných dosud neznámých nežádoucích účinků léčivých přípravků a léčivých látek. Podezření na závadu v jakosti léčivého přípravku se do systému hlášení podezření na nežádoucí účinky dostane pouze tehdy, je-li současně popsán také nežádoucí účinek. Vzhledem k tomu, že u kojenecké výživy se neočekávají nežádoucí účinky, ale jen možné závady v jakosti, nepovažujeme systém farmakovigilance jako aplikovatelný na tuto oblast. Tomu ostatně odpovídá i vnitřní nastavení činností Ústavu, v jehož rámci jsou tyto oblasti řešeny odděleně. Oblast farmakovigilance zajišťuje sekce registrací a oblast závad v jakosti léčivých přípravků sekce dozoru.

Ústav závěrem dodává, že dle ustanovení § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory či vytváření nových informací. Institut žádosti podle tohoto zákona slouží k poskytování již existujících informací, nikoli k vytváření nových právních či odborných stanovisek a názorů na základě zadání žadatele.

Ad 3.2

Obrátilo se na ústav Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělská a

potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa po prosinci 2025 s žádostí o konzultaci, stanovisko nebo součinnost ve věci nastavení systému informování o závadách kojenecké výživy? Pokud ano, kdy a v jakém rozsahu?

Ne.

Ad 3.3

Poskytl ústav v této souvislosti komukoli odborné stanovisko nebo doporučení k přenositelnosti svého modelu? Pokud ano, žádám o jeho poskytnutí

Ne.