Žádost o informace ze dne 10. 12. 2024

Ústav obdržel žádost o informace v souvislosti s pozastavením distribuce, výdeje a léčebného používání vakcín Infanrix hexa a Prevenar 13 v roce 2022.

Ústav žádosti vyhověl a poskytl žadateli následující sdělení:

Ad. 1
Ústav v této části odkazuje na informace, které byly sděleny na základě žádosti o informace podané dne 20.10. 2024. Konkrétně se jedná o body 1 a 5 žádosti, kterou naleznete pod následujícím odkazem: https://sukl.gov.cz/informace-poskytnute-na-zadost-dle-zakona-c-106-1999-sb-o-svobodnem-pristupu-k-informacim/zadost-o-informace-ze-dne-20-10-2024/

Ústav rovněž poskytuje odkaz na doplňující informace týkající se uvolnění distribuce, výdeje a léčebného používání předmětných léčivých přípravků: https://sukl.gov.cz/homepage/dulezite-informace/infanrix-hexa-a-prevenar-13-kroky-sukl-v-ramci-preventivniho-pozastaveni-distribuce-vydeje-a-lecebneho-pouzivani-urcitych-sarzi/

Ad. 2
Tento konkrétní případ stejně jako všechna ostatní hlášení přijatá od 1.1.2022- 31.12.2022 je samozřejmě zahrnut v počtu hlášení i v počtu reakcí za dané časové období. Podmínky zveřejnění konkrétní reakce jsou uvedeny na začátku článku týkajícího se přehledu nežádoucích účinků vakcín za rok 2022 (tj. konkrétní reakce jsou uvedeny v případě, že byly nahlášeny minimálně ve  3 případech. Neuvádíme vyčerpávají přehled všech nahlášených reakcí, protože u reakcí hlášených jen ojediněle není zpravidla možné vyjádřit se ke kauzalitě a tato hlášení by činila výpis nepřehledným).

Jak již Ústav uvedl na dřívější velmi podobný dotaz, v minulosti byla hlášená podezření na nežádoucí účinek s uvedeným úmrtím ve zpravodaji nežádoucích účinků popsána, následně však Ústav od zveřejňování těchto dat upustil, neboť na základě jediného konkrétního případu není možné až na naprosté výjimky stanovit příčinnou souvislost mezi reakcí a léčivým přípravkem. V konkrétních případech je možné stanovit pouze určitou míru pravděpodobnosti kauzality. Zveřejnění zcela ojedinělých případů s uvedeným úmrtím v časové souvislosti po očkování, a zejména těch případů, kdy se nejedná o očekávaný nežádoucí účinek a je třeba vyhodnotit další data, není do doby, než se prošetří jednoznačné závěry o kauzalitě, příhodné. Zda informovat je zvažováno optikou následků, neboť zveřejnění může způsobit neodůvodněnou paniku s dalekosáhlými následky pro systém očkování.

Všechna podezření na nežádoucí účinky jsou hodnocena nejen na národní úrovni, ale jsou srovnávána a vyhodnocována společně s dalšími podobnými údaji z celého světa, a to i opakovaně, pokud jsou v budoucnu podobné případy opakovaně nahlášeny, nebo pokud budou publikovány související informace v odborné literatuře. Při průběžně probíhajících celoevropských přehodnoceních nežádoucích účinků (pro závažné nežádoucí účinky jsou hodnocena data z celého světa) nebyla až dosud prokázána kauzální souvislost mezi vakcínami Infanrix hexa a Prevenar 13 a případem úmrtí dítěte z nejasných příčin, s nálezem edému mozku, jako je pospáno v českém případu.

Rovněž bychom chtěli upozornit, že FV zpravodaj Nežádoucí účinky léčiv je určen odborné veřejnosti, tj. lékařům a farmaceutům. Smyslem zveřejňování každoroční bilance nahlášených podezření na nežádoucí účinky je upozornit zdravotníky, co bylo v klinické praxi pozorováno a podnítit jejich zájem o hlášení, která přinesou více možných důležitých informací o bezpečnostním profilu léčiv. Zveřejnění takto závažného případu, u něhož je však kauzální vztah k očkování zcela nejasný, může způsobit neodůvodněnou paniku a obavy z očkování, které mohou zásadně narušit zdravotní stav celé populace. Navíc FV zpravodaj není určen ke zveřejňování zajímavých kazuistik z klinické praxe – k tomu jsou určeny odborné lékařské časopisy. Zpravodaj Ústavu zveřejňuje jen případy z hlášení podezření na nežádoucí účinky, aby upozornil, jaké nežádoucí účinky mohou některá léčiva působit.

Ad. 3

  • Prvotní hlášení podezření na nežádoucí účinek, 21.11.2022, praktická lékařka pro děti a dorost
  • Vyžádané anamnestické údaje pacientky, 22.11.2022, praktická lékařka pro děti a dorost
  • Zpráva z hospitalizace ve FN Motol, 24.11.2022
  • Doplňující informace ke zprávě z FN Motol včetně výsledků hemokultivace a přeposlaných výsledků z nemocnice Jindřichův Hradec, 27.11.2022 a 6.12.2022
  • Oficiální informace o výsledcích kultivace a hemokultivace z nemocnice Jindřichův Hradec, 2.12.2022
  • Předběžná a definitivní zpráva z pitvy z FN Motol, 20.1.2023 a 7.3.2023

Ad. 4

  1. Případ byl standardně šetřen jako podezření na závadu v jakosti ve spolupráci s držitelem rozhodnutí o registraci, který předložil analytický a propouštěcí certifikát dokládající, že šarže č. FN5579 LP Prevenar 13, inj. sus. 1×0,5ml+1sj a šarže č. A21CE120C LP Infanrix hexa, inj. pls. sus. 10+10×0,5ml isp.+20 byly vyrobeny v souladu se zásadami správné výrobní praxe a testovány s výsledky odpovídajícími registrační dokumentaci. Byly předloženy výsledky kontroly retenčních vzorků šetřených šarží.
  2. 22.11.2022 od FV informace o závažném NÚ v možné souvislosti s podáním šarže č. FN5579 LP Prevenar 13, inj. sus. 1×0,5ml+1sj a šarže č. A21CE120C LP Infanrix hexa, inj. pls.sus. 10+10×0,5ml isp.+20

22.11.2022 zahájeno šetření s držiteli rozhodnutí o registraci LP Prevenar 13, inj. sus. 1×0,5ml+1sj a LP Infanrix hexa, inj. pls. sus. 10+10×0,5ml isp.+20

22.11.2022 pozastavení distribuce, výdeje a léčebného používání najdete obou šarží obou LP

https://sukl.gov.cz/zavady-v-jakosti/opatreni-pri-zavadach-v-jakosti-leciv-a-registracni-opatreni-stahovani-pozastaveni/sdeleni-sukl-ze-dne-22-11-2022-1/

https://sukl.gov.cz/zavady-v-jakosti/opatreni-pri-zavadach-v-jakosti-leciv-a-registracni-opatreni-stahovani-pozastaveni/sdeleni-sukl-ze-dne-22-11-2022-2/

19.12.2022 – Držitelem rozhodnutí o registraci poskytnuty výsledky šetření a re-analýz šarže č. FN5579 LP Prevenar 13, inj. sus. 1×0,5ml+1sj – závada v jakosti nebyla potvrzena

20.12.2022 uvolnění distribuce, výdeje a léčebného používání léčivého přípravku Prevenar 13, inj. sus. 1×0,5ml+1sj.

https://sukl.gov.cz/zavady-v-jakosti/opatreni-pri-zavadach-v-jakosti-leciv-a-registracni-opatreni-stahovani-pozastaveni/sdeleni-sukl-ze-dne-20-12-2022/

22.12.2022 – Držitelem rozhodnutí o registraci poskytnuty výsledky šetření a re-analýz šarže č. A21CE120C LP Infanrix hexa, inj. pls.sus. 10+10×0,5ml isp.+20 – závada v jakosti nebyla potvrzena

22.12.2022 – uvolnění distribuce, výdeje a léčebného používání léčivého přípravku Infanrix hexa, inj. pls.sus. 10+10×0,5ml https://sukl.gov.cz/zavady-v-jakosti/opatreni-pri-zavadach-v-jakosti-leciv-a-registracni-opatreni-stahovani-pozastaveni/sdeleni-sukl-ze-dne-22-12-2022/

Ad. 5
Dle ustanovení § 3 odst. 4a) zákona č. 378/2007 Sb, o léčivech jsou za závažné nežádoucí účinky považovány ty reakce, které mají za následek smrt, ohrozí život, vyžadují hospitalizaci nebo prodloužení probíhající hospitalizace, mají za následek trvalé či významné poškození zdraví nebo omezení schopností nebo se projeví jako vrozená anomálie či vrozená vada u potomků. Kromě kategorií závažnosti stanovených zákonem existuje kategorie závažnosti, kdy jsou reakce vyhodnoceny jako klinicky významné a nemusí současně splňovat kritérium závažnosti dané zákonem.

Počty hlášení včetně závažných hlášení na vakcíny za poslední 4 roky:

Rok 2023 – Pro vakcíny, které nebyly určeny k očkování proti covidu-19, bylo v roce 2023 celkem nahlášeno 427 hlášení, z nich bylo 237 závažných případů, z tohoto počtu bylo 155 případů pouze lékařsky významných, tj. hlášení nesplňovala kritéria závažnosti. Ze závažných případů bylo nahlášeno 6 případů s následkem smrti, z toho 4 případy byly u osob starších 65 let. 2 případy byly nahlášeny u dětí, z toho byl v 1 případě nahlášen SIDS (syndrom náhlého úmrtí kojence) a v 1 případě pneumokoková sepse.

Rok 2022 – V roce 2022 Ústav přijal celkem 403 hlášení podezření na NÚ po podání vakcín jiných než vakcín proti covidu-19. Z celkového počtu bylo 187 hlášení závažných, z toho 135 hlášení bylo lékařsky významných. Mezi závažnými případy byly 4 nahlášeny s následkem smrti, všechny u dětí (včetně diskutovaného případu). V ostatních případech se v 1 případě jednalo o udušení zvratky, v 1 případě se jednalo o respirační selhání při intersticiální pneumonii, v 1 případě se jednalo o úmrtí plodu při vertikálním přenosu infekce.

Rok 2021 – V roce 2021 Ústav přijal celkem 531 podezření na nežádoucí účinek vakcín (mimo vakcíny proti covidu-19). Z celkového počtu bylo 334 hlášení závažných, z toho bylo 252 hlášení pouze lékařsky významných. 1 závažný případ byl nahlášen s následkem smrti u pacienta staršího 65 let.

Rok 2020 – V roce 2020 bylo celkem nahlášeno 558 NÚ vakcín. Z celkového počtu 558 NÚ bylo 349 NÚ závažných, z nich bylo 261 lékařsky významných. 2 závažné případy byly nahlášeny s následkem smrti u pacientů ve věku nad 65 let.

Jak je hodnocena příčinná souvislost ve farmakovigilanci: Nahlášené podezření na nežádoucí účinky je při přijetí zadáno do databáze CDNÚ (centrální databáze nežádoucích účinků) a předáno do celoevropské bezpečnostní databáze EudraVigilance, ve kterých je kdykoliv dostupné bez ohledu na to, zda byla následně příčinná souvislost potvrzena či nikoliv, a trvale figuruje ve výpisech z databáze. Je nutné zdůraznit, že prostřednictvím spontánního hlášení se vždy hlásí pouze podezření na nežádoucí účinek, nikoliv prokázaná příčinná souvislost. To znamená, že počty reakcí nelze jednoduše interpretovat tak, že lék či vakcína způsobily uvedený počet nahlášených reakcí. Farmakovigilanční systém Ústavu také prochází v souladu s evropskou legislativou pravidelným auditem. Co se týká možného stanovení příčinné souvislosti, v jednom konkrétním případě lze obvykle stanovit pouze určitou míru pravděpodobnosti, zda se jedná či nejedná o nežádoucí účinek daného léčivého přípravku. Jistotu či vysokou pravděpodobnost, že se jedná o skutečný nežádoucí účinek daného léku, je tedy možné stanovit až hodnocením souboru podobných dobře dokumentovaných případů. Hlášení podezření na nežádoucí účinky ze svého území přijímají národní agentury všech členských států EU včetně ČR (prostřednictvím Ústavu), zadávají je do vlastní národní databáze, hodnotí a současně předávají do celoevropské databáze EudraVigilance. V databázi EudraVigilance tak dochází ke kumulaci hlášení z celé EU a kromě toho jsou do ní zasílána i závažná hlášení registrovaných léčivých přípravků, ke kterým došlo mimo EU. Tato databáze slouží jako hlavní zdroj pro detekci farmakovigilančních signálů. Hlášení zaslaná do databáze EudraVigilance jsou kontinuálně monitorována. Vzhledem k tomu, že do ní zasílají hlášení všechny členské státy EU, je možné detekovat bezpečnostní signál mnohem dříve, než by k tomu došlo, pokud by každý členský stát hodnotil data přijatá pouze ze svého území. Všechna hlášení jsou tedy sdílená a hodnotí se v rámci celé EU společně. Ke vzniku farmakovigilančního signálu dochází na základě souboru dobře dokumentovaných případů stejné nebo podobné reakce. Závěrem hodnocení může být prokázání kauzální souvislosti, či kauzalitu není možné z dostupných dat potvrdit. V případě, že je kauzalita potvrzena, dojde k regulační akci, která závisí na poměru přínosů a rizik a může jí o pouhé doplnění informací o přípravku až po zrušení registrace. V případě, že kauzalita nemůže být potvrzena, reakce je nadále sledována. Pokud budou v budoucnosti nahlášena další podobná, dobře dokumentovaná data, může dojít ke stanovení příčinné souvislosti na základě nového přehodnocení, ve kterém budou zahrnuta všechna dosud známá data včetně těch, která byla nahlášena dříve.

Stanovení příčinné souvislosti ve farmakovigilanci tedy vždy probíhá na souboru dobře dokumentovaných dat ze spontánních hlášení, studií a z literatury. Na základě hlášení ojedinělých případů v naprosté většině případů není možné příčinnou souvislost potvrdit. V případě že není příčinná souvislost na základě dostupných dat potvrzena, farmakovigilance možné stanovení příčinné souvislosti do budoucna nikdy zcela nevylučuje, tzn., v případě, že se v budoucnu objeví další podobná hlášení, dojde k novému přehodnocení možné příčinné souvislosti, kde budou zahrnuty všechny případy včetně těch, které byly nahlášeny dříve.

Ad. 6
Ústav se nedomnívá, že svým postupem jakkoli poškozuje důvěru veřejnosti. Agenda Ústavu v oblasti bezpečnosti léčiv zahrnuje sběr údajů o možných rizicích (včetně hlášení podezření na nežádoucí účinky), hodnocení příčinného vztahu možných nežádoucích účinků k podanému léčivu a v případě prokázání, že se jednalo skutečně o nežádoucí účinek léčiva, Ústav standardním způsobem (v závislosti na závažnosti rizika) komunikuje nově zjištěné důležité informace. Pokud byl hlášen případ, u nějž se neprokázal kauzální vztah k léčivu, Ústav o tomto případu neinformuje.

Informace o tom, že bylo nahlášeno podezření na příčinný vztah vakcinace s úmrtím, a po důsledném prošetření nebylo toto podezření potvrzeno, tj. nebyl zjištěn příčinný vztah k podaným vakcínám, by mohly být pro veřejnost špatně pochopitelné a mohly by vyvolat neodůvodněnou paniku.

Ve Vámi zmiňovaném případě Ústav informoval o preventivním pozastavení šarží obou podaných vakcín (o kterém bylo rozhodnuto z preventivních důvodů kvůli mimořádné závažnosti případu), a dále o tom, že závada v jakosti použitých šarží byla vyloučena a šarže byly následně uvolněny zpět na trh. Informace o pozastavení distribuce, výdeje a léčebného používání vakcín Prevenar 13 a Infanrix hexa, zveřejnil Ústav na svých webových stránkách dne 29. 11. 2022. Zde bylo uvedeno, že o opatření bylo rozhodnuto vzhledem k závažnému zhoršení zdravotního stavu u jedné očkované osoby, a to v průběhu několika dnů po provedeném očkování. Text sdělení můžete nalézt na následujícím odkazu: https://sukl.gov.cz/dalsi-informace-a-upozorneni/infanrix-hexa-a-prevenar-13-kroky-sukl-v-ramci-preventivniho-pozastaveni-distribuce-vydeje-a-lecebneho-pouzivani-urcitych-sarzi/.

Případ z pohledu klinického byl velmi extensivně hodnocen ve spolupráci s lékaři různých odborností. Vzhledem k tomu, že příčinná souvislost nebyla potvrzena, ani vyhodnocena jako vysoce pravděpodobná, Ústav další detaily nezveřejňoval; doplňující informace by se týkaly zdravotního stavu jako takového, nikoli bezpečnosti podaných vakcín.

Ad. 7
Ústav neuvedl, že postvakcinační encefalopatii nepřipouští, ani to z odpovědi nevyplývá, viz naše odpověď na otázku položenou dříve:

„Lékařka to hlásila správně dle toho, co se o případu dozvěděla. Uvedená tabulka není z učebnice, která by měla definovat jasné příznaky identifikující diagnózu encefalopatie. Tabulka slouží k tomu, aby lékaři při pozorování uvedených příznaků pomysleli na možnost encefalopatie a případ nahlásili, aby mohl být dále detailně hodnocen. Encefalopatie s akutním edémem mozku byla známým vzácně se vyskytujícím nežádoucím účinkem šestivalentní vakcíny Hexavac, která se už nepoužívá a byla nahrazena vakcínou Infanrix hexa. Z důvodu zkušeností s vakcínou Hexavac se tato reakce stále sleduje. Proto je uvedena v tabulce pozorovaných příznaků po očkování, které je třeba hlásit.   

Encefalopatie je široký pojem, který popisuje akutní nezánětlivé postižení CNS a jde spíše o soubor příznaků než o samostatné onemocnění. Jedná se tedy spíše o popis zdravotních obtíží než o příčinu.  Pro hodnocení těchto symptomů a pro uzavření případu pouze jako encefalopatie jsou důležité zejména další informace o klinickém stavu pacienta, tedy ohledně možných důvodů, které tyto symptomy mohly vyvolat.   

Praktická lékařka správně nahlásila prvotní informace v době, kdy neznala výsledky dalších vyšetření. Všechny jí nahlášené reakce jsou v databázi nežádoucích účinků SÚKL u hlášení nadále uvedeny, dále jsou doplněny dle následných informací poskytnutých ošetřujícími lékaři pacientky.